Co tě přivedlo k mindfulness? Co tě na tom zaujalo? Co bylo spouštěčem toho všeho? No asi děti, kdy jsem měla pocit, že to nezvládám a chtěla to mít jinak. Zvládat to lépe! Takhle jsem si myslela, že to bylo, ale pravda je asi někde jinde. A došlo mi to až po letech…
Vařím a posloucháme Eda Sheerena. Mám k němu takový lehce nostalgický vztah, protože jeho Thinking out loud tvoří podkres svatebního překvapení od našich úžasných přátel. Je to video, kde nám naši nejbližší – rodiče, sourozenci, prarodiče a přátelé – přejí k sňatku. Krásné! Ovšem dnes je to emotivnější než obvykle. Tečou mi slzy ještě víc než tenkrát, v den naší svatby. Proč? Ptám se sama sebe. No zřejmě je to z toho důvodu, že své tři prarodiče vídávám už jen na tomhle videu. Uf, tohle bylo těžké.
Ovšem právě v tuhle chvíli mi to dochází! Proč jsem na téhle cestě. Proč se snažím žít přítomností. Proč to chci předávat dál! Protože je to právě tak důležité! Protože jednoho dne nám naši milovaní zůstanou jen na fotkách. Protože pak přijde ta chvíle, kdy si řekneme, proč jsem si to neužila víc?! Proč jsem tam nezašla častěji? Proč jsem jim neřekla: „Mám vás ráda.“? Protože teď už je pozdě…
Tolikrát jsem to video viděla, vnímala tu informaci pomíjivosti, ale vlastně ji neuměla přečíst.
Proto mě to zavedlo do okamžiku tady a teď. Ne do toho, co bylo včera nebo loni. Žít okamžikem není snadné, není nám to přirozené, ale je to tak důležité! Života nám tak často plyne mezi prsty a my si to ani neuvědomujeme! Zjistíme to často až ve chvíli, kdy je pozdě. Ovšem nikdy není tak docela pozdě, pokud se náš vlastní příběh píše dál.
Je totiž třeba si uvědomit, že ani my tady nejsme věčně. Jsme tady jen na návštěvě a z každé návštěvy se jednou musí odejít. Možná nepříjemné téma, co? Ale každé téma, která v nás vzbudí nějakou emoci, především pak ty negativní, je důležité. Ať se nám to líbí či proti tomu bojujeme, je to tak. Čím dříve si to uvědomíme, tím bude náš život plnější, možná radostnější a třeba začneme trávit svůj čas věcmi, které nás naplňují, ne „žďímají“. Já věřím tomu, že tady každý z nás přišel z nějakého důvodu a pakliže si jde za tím svým, je šťastný.
Pokud je tedy tohle tím důvodem, proč jsem tady, tak ať je to sebebolestnější, protože dnes to lehké nebylo, udělám to! Cítím to tak. A možná to někdo z vás zrovna potřeboval slyšet.
Poselství:
Žijme přítomností! Buďme s těmi, které milujeme (a říkejme jim to!) a dělejme to, co nás živí!