Co si představíte pod pojmem zorný úhel? Je to pro Vás prostor, který je schopno zachytit oko? Nebo úhel dvou spojnic mířící z nejzazšího místa na obraze pozorovaném ve vodorovné rovině do středu např. oka? Já v tom vidím ještě něco jiného.
Úhel pohledu se může měnit
Aby těch definic nebylo málo, tak pro mne je úhlem pohledu šíře našeho chápání běžné reality.
Dnes jsme byli s dětmi na rozhledně, která je postavena ve stylu válečného opevnění, tudíž jsou místo okének repliky střílen. Když jsem tam tak stála, chytala děti a hlídala, ať to přežijeme ve zdraví, stihla jsem koukat i do okénka – do úzkého prostoru, který nabízel jen omezený výhled.
Tedy jen takový, který byl tímto úzkým prostorem nabídnutý. Jen malý kousek velkého světa, jen omezený část reality. V tu chvíli jsem myslela na to, jak omezený díl reality si vytváříme my sami tím, jak přistupujeme k životu. Jak jsme upnutí na naše zajeté koleje a nekoukáme vpravo ani vlevo, natož abychom se pořádně rozhlédli okolo, co ještě nám tato pouť může nabídnout.
Myslela jsem i na to, že ve chvíli, kdy bychom si začali náš úhel pohledu vedomě rozšiřovat, zvětšilo by se s ním i pole naší působnosti, náš život by se proměnil, opustili bychom zajeté vzorce a přestali si stěžovat na to, že zažíváme pořád dokola to samé. Ale je to takto jednoduché?
Jestli to není i v tom, že je nám takhle vlastně dobře. Vždyť tady tohle známe, nemusíme se učit nic nového, nijak nás to nestresuje, respektive možná ano, ale jsme na to zvyklí, tak proč bychom z tohoto pohodového místa chtěli odejít někam jinam?
Někam, kde může být třeba i tma, nepříjemně, strašidelně a „nedejbože“ se nám to ještě nakonec zalíbí? To tedy vůbec!
Od té doby, co se bavím skvělou technikou Všímavosti (Mindfulness) si tyto hry se životem dopřávám docela často! A světe div se, je to velká zábava! Zcela záměrně překračuji svůj zorný úhel a dostávám se do situací, které jsem dříve nezažila. Jdu mimo své pohodlí a pozoruji, jako správný „všímavec“, co to se mnou udělá. A nejen se mnou – mým tělem, mými myšlenkami, ale i okolím.
Samozřejmě, že nezažívám jen úžasnou jízdu na skvělé vlně euforie, kolikrát si nabiji obličej, ale nabiji si ho proto, že jsem se takto rozhodla, nabiji si ho tedy po svém a ze své vůle! Navíc mi to dává zkušenosti, na kterých se učím, což je neskutečně přidaná hodnota. Nehledě na to, že pokud to vyjde, je to pecka!
A hlavně samotný fakt, že překračuji sama sebe je nesmírně povznášející a uvolňující. Proto to vřela doporučuji, přestože to ne vždy vyjde. Ale risk a zisk jdou přeci ruku v ruce.
Proto když koukám na svět skrze „svou střílnu“ nevidím jen kousek reality, vidím mnohem, mnohem víc. Moc ráda se o to s vámi podělím, pokud budete chtít!
Dnes Vás proto alespoň vyzývám k tomu, abyste to třeba zkusili i sami na sobě a uvidíte, kam Vás to posune, nebo srazí:-), v obou případech se každopádně jedná o pohyb!